Rok 2017
Snažíme se naši činnost zachycovat a zprostředkovat těm, kteří s nám právě nejsou, ale přitom o nás mají zájem, nebo dokonce starost. Nejraději bychom vám všechno povyprávěli a ukázali. Nebo alespoň namalovali. Ani na jedno ale není zatím čas a prostor. Tedy alespoň ukazujeme fotografie událostí na našem hospodářství.
K tomu poznámku - možná jste si všimli, že nikde jinde fotografie na webu už nepoužíváme. Máme k tomu důvod. Pokud vás to zajímá, můžete si přečíst podrobnější vysvětlení
.
Díkuvzdalý podzim
V každém okamžiku jsme se pronikali touhou vydržet a být spolu i se Zemí, co to jen šlo v pohodě. A to přinášelo obrazy a touhy, které jsme uskutečňovali v našich svěřených pozemských prostorech a nebo jsme si o tom nechali zdát:) Naše sny vám ukázat můžeme jen trošku skrze slova, ale to co jsme dělali, jsme sem tam pro vás i vyfotili. Tak tu je podzim plný sklizně a dobře odvedené práce.
K podzimu bych rád ještě podotknul, že by mohl být pro každého z nás příležitostí k vděčnosti za tu štědrost, kterou jsme obklopeni.
Letní čas
Proniknuti nebem. Tak se dá nazvat léto a zrání, když květy ukazují krásu hvězd a v plodech rostlin zraje síla nebe. Formotvorné krásy všemožných tvarů a vůní, toť podstata léta. Člověk jen chodí a nemůže uvěřit, jak divotvorná ruka přírody tká ve všech formách života, tak nově a překrásně. Sluneční jas a teplo se snoubí se zemským chladem a celý ho prostupuje. Taky i duše člověka, když je naplněna vděčností, je prostoupena teplem. Úcta zrozuje vroucnost vůči tomu, co ctí. A neúcta a opovržení vrhá chlad a led do lidských srdcí. Proto buďme uctivý k životu i k sobě navzájem a bude mezi námi tkát sluneční jas plny úctyhodných krás, na který ukazuje letní formosloví přírody.
Zimování a jaro
Váha, která váží to, o co se člověk snaží. My na své stupnici říkáme, že snaha byla veliká a výsledky našich snah jsou zachyceny na střípcích těchto obrázku, které tu máte ke shlédnutí. Tak snad z těch barevných skvrn a fleků si poskládáte alespoň trochu obraz o našem jaru a zimě, které byly chladné i horké zároveň. Ve spoustě malinkých semínek vzklíčil jejich vklad, o který my se po zbytek roku staráme a z kterého my jako lidé bereme sílu pro živoucí uskutečňovaní sama sebe. Z našeho pole je vidět krása nebe a z nebe, které je nad naším polem, tak když tam stojí pravý zahradník, tak v jeho srdci jde vidět krása Země ve vděčnosti a lásce jeho vztahovaní se k ní. Loni jsme vyseli žito a letos jsme celé jaro sledovali jeho krásný mohutný vzrůst a připomnělo nám to koloběh člověka. Na začátku blízko k zemi, roste a roste, až pak začne v klasech vyzrávat jeho plodnost, obsah, který chce dát světu. Zraje a pak pod tíhou toho obsahu se sklání zpět k zemi, jíž ten obsah vrací a dobré sémě vzklíčí a může dál růst. Koloběh povstávání a klesání, oslavovaní chvíle, v níž může se zpestřit všednost korálku dnů, jež jsou navlečeny v tom běhu roku. My, abychom se zastavili, musíme náležitě oslavit tu chvíli. A ta příležitost k oslavě je dnes a denně.
